» Norsko » Trondheim

Trondheim

Trondheim je třetí největší město Norska. Žije zde 135 tis. obyvatel (v centru 60 000). Je to sídlo biskupa, správní středisko i velké obchodní centrum. Město leží na kraji hlubokého Trondheimsfjordu, v ústí řeky Nidelva. Je to jedno z nejstarších norských měst, které vyrostlo v okolí své katedrály a hrálo důležitou roli v náboženských a kulturních dějinách země. Díky své centrální pozici se také nazývá bránou severu.

Zakladatelem města byl v roce 997 Olav Tryggvason, který se jako princ v mládí účastnil mnoha vikingských výprav především do Ruska, časem získal vládu a přijal křesťanství. V onom roce v místě, kde se vlévá řeka Nid do moře, zde postavil první dřevěný kostel, zasvěcený sv. Klementovi, který byl předchůdcem dnešní mohutné katedrály, a královský palác. Tehdy se město jmenovalo Nidaros a bylo hlavním městem říše ovládané Nory, která se rozkládala od Bílého moře na východě až k břehům Severní Ameriky na západě.

Po smrti Olava Tryggvasona došlo k bojům mezi náčelníky a k potírání rozmáhajícího se křesťanství. V r. 1016 byl v Orethingu zvolen králem Olav Haraldsson, který sjednotil kmeny a který opět začal prosazovat křesťanství. Jeho prvním krokem bylo založení Norské církve ze zákona. Poté se rozjel po Norsku, aby se ujistil, že všichni obyvatelé přijali křesťanství. Ve starém dobovém spise Fagrskinna je psáno:„Král Olav chtěl, aby se všichni lidé v jeho zemi stali křesťany. Kdyby se nenechali pokřtít, měli by dvě alternativy: vyhnanství nebo smrt.“

Kmenoví náčelníci se nechtěli vzdát svých bohů, sedláci se začali bouřit. Situace využil dánský král Knut, který slíbil kmenovým náčelníkům návrat k pohanství a v roce 1028 byl

v Orethingu zvolen norským králem. Král Olav rychle opustil Norsko a vrací se v roce 1030, aby vybojoval zpět korunu. V témže roce padl v bitvě u Stiklestadu ve Verdal. Jeho společníci převezli jeho tělo do Nidarosu pohřbili jej na břehu řeky Nid.

Král Knut byl velice krutý a neplnil žádný ze slibů a lid byl velice nespokojen.

11 měsíců po bitvě byl Olavův hrob otevřen. Říká se, že tělo vypadalo, jako by bylo tam leželo jen jeden den, a že královy líce byly ještě červené. Biskup Grimkel, který byl otevření hrobu přítomen, prohlásil Olava za svatého. Tělo bylo přeneseno do kostela sv. Klimenta do zvláštní kaple, kde prý vytryskl pramen.

S touto událostí vzrostl význam města - stalo se z něj poutní místo, v roce 1075 zde bylo založeno biskupství, povýšené v roce 1152 na arcibiskupství. Díky aktivitě místních církevních činitelů vznikla Katedralskolen, vůbec první škola v zemi.

Během 13. stol. se stala zdejší královská rezidence nejhonosnějším sídlem norských vladařů. Již od středověku jsou všichni norští králové korunováni ve zdejší katedrále, dokonce i současný král Harald V. zde byl korunován. Trondheim byl centrem jak světské, tak i církevní moci.

Rozkvět města trval až do doby reformace, kdy se toto stále bohatší centrum, profitující z obchodu se dřeve, stalo cílem válečných nájezdů. V roce 1537 odtud prchnul arcibiskup a město začalo upadat. Nejvíce Trondheim utrpěl v r. 1681, kdy jej zachvátil velký požár. Rekonstrukcí města byl pověřen generál Johann Caspar de Cicignon (pomáhal mu Holanďan Anthony Coucheron). Tak město získalo podobu, kterou známe dnes. Mimo jiné bylo postavena velice pevnost Kristiansten na východním vrchu města, která měla ochránit město před všemi další útoky. Nejtěžší zkoušku prodělala v roce v r. 1718, kdy město obsadili Švédi. Od tohoto roku bylo město ušetřeno všech konfliktů, což přispělo k zachování charakteru města a mnoha památek.

V 18. a 19. století město zažívá kulturní a ekonomický růst. V roce 1789 začaly vycházet první norské noviny, od 19. století tu působí skutečné stálé divadlo. V roce 1910 zde byla otevřena první polytechnická škola univerzitní úrovně. Tato škola tvoří společně s Institutem námořního výzkumu centrum technologického výzkumu a rozvoje. Následně zde bylo založeno mnoho podniků technologicky zaměřených. Proto je Trondheim považován za hlavní město technologie v Norsku.

Nidaroskatedralen

Je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb severní Evropy a zároveň je to nejstarší církevní stavba v Norsku a jedna z největších na evropském severu. Až do r. 1908 byla korunovačním místem králů. Základem pro výstavbu byl dřevěný kostel, který nechal postavit Olav Tryggvason kolem r. 1000 a posléze zasvětit sv. Klementovi. Po smrti Olava Haraldsona, který padl v r. 1030 v bitvě u Stiklestadu, byly jeho ostatky uloženy v kostele (Olav Tryggvason zde byl také pohřben). 5 let po své smrti byl Olav II. prohlášen za svatého, což učinilo z kostela jedno z velkých poutních míst Evropy. Na místě, kde byl král pohřben, byla postavena kaple, kde podle pověsti vytryskl pramen. Dnes je toto místo známe jako Studna sv. Olava.

Dřevěný kostel zdaleka nevyhovoval potřebám doby, proto se zamýšlelo postavit novou větší církevní stavbu. Základní kámen byl položen v roce 1070 za vlády Olava Kyrre. Ostatky Olava Svatého byly přeneseny do nového hlavního oltáře, kde byly uloženy až do reformace. Po smrti Olava Kyrre v souvislosti s povýšením města na arcibiskupství se již počítalo se stavbou dómu. V té době byl dokončen chór, který je ovlivněn anglickou architekturou. V r. 1248 byl položen základní kámen k západnímu průčelí na popud arcibiskupa Sigurda Eindridasona. Stavba byla dokončena v roce 1320.

Během staletí byla stavba několikrát těžce poškozena. Přestavěna byla původní románská loď. V době reformace kostel poničili Švédové. V 17. století byl chór a příčná loď ve zříceninách. V roce 1689 byla zničena i 110 m vysoká věž. V postupnému chátrání a dalšímu poškozování katedrály docházelo ještě v 18. století, teprve v 19. století se začalo s novou výstavbou a kostel dostal současnou podobu.

Katedrála má délku 102 m, šířka příčné lodi je 50 m a výška lodi 20 m (rozměry jsou srovnatelné s těmi katedrály sv. Víta - 124, 60, 33)

Západní průčelí má 3 portály, nad středním je zajímavá roseta. Sochařská výzdoba pochází z doby rekonstrukce, je společným dílem předních umělců Norska. Sochy apoštolů a Ukřižování je dílo Wilhelma Rasmussena r. 1908. Ve střední řadě jsou norští svatí a biskupové od Stinia Fredriksena a Nikolase Leirdala. Na ostatní figurální výzdobě exteriéru kostela se podíleli Dyre Va, Kristofer Leirdal, Odd Hilt a Arnold Haukeland. K výzdobě významně přispěl i Gustav Vigeland. Vitráže pocházejí z díly Gabriela Kiellanda.

Interiér:

Varhany jsou dílem Němce G. F. Steinmeyera & Co. z r. 1930, barokní část pochází z varhan vyrobených v Německu v r. 1740 J. J. Wagner.

V severní kapli jsou uloženy korunovační klenoty, které byly pro veřejnost poprvé otevřeny v r. 1988. Byly vyrobeny ve Švédsku během 19. st. speciálně pro korunovační účely. První je královská koruna (zlatník Erik Adolf Zethelius ze Stockholmu 1818), kámen v jejím středu je turmalín. Druhé je říšské jablko (stejný zlatník, ale ze stříbra, silně pozlacené) Třetí je žezlo krále (ze Stockholmu, pozlacené stříbro 1818). Čtvrtá je královská šavle (Napoleon daroval generálu hraběti C. J. Bernadottovi, než se stal švédský a norským králem). Pátá je královnina koruna (1830 Stockholm Erik Lundberg zhotovil z cizelovaného matového zlata. Globus na vrcholu je z modrého emailu). Šestý je roh (pozlacené stříbro 1818, výška 12,5 cm). Sedmý je královnin erb (1830 Stockholm). Osmé je královnino žezlo (1830 Stockholm) a devátá je koruna korunního prince (jediná zhotovena v Norsku zlatníkem H. C. Oyset v Oslu 1846).

Severní část transeptu je v románském slohu (kolem 1150), oltář je věnován 2. sv. válce v Norsku, kniha napravo v kapli obsahuje jména všech, kteří položili život za svobodu Norska za této války.

Vysoký oltář uprostřed oktagonu stojí na místě, kde byl pohřben Olav Haraldsson po bitvě u Stiklestadu. Oltář byl zhotoven 1892, křtitelnice na pravo je práce sochaře Gustava Vigelanda.

Sakristie je v cisterciáckém slohu, postavena kolem 1161, socha Jana Křtitele na oltáři je dílo sochaře Paul Boe ze 70. let 19. stol.

Oltář Olavsantemensal vypráví příběh o Olavu Haraldssonovi z doby těsně před bitvou u Stiklestadu až do jeho kanonizace. Vitráž znázorňuje norské svaté se sv. Olavem v čele na levo (Gabriel Kielland pracoval na vitrážích od 1907-34).

Studna sv. Olava - 12 m hluboká. Ve středověku si zde poutníci brali svatou vodu. (2 jámy před studní kvůli odtoku vody zpět do studně).

Jižní část transeptu je nejstarší částí katedrály (1130-50), ikona na zdi mezi okny je ruská ze 16. stol, je to dar katedrále u příležitosti svátku sv. Olava v roce 1930, kaple sv. Jana má nad oknem nápis v latině, všimněte si posledního slova vpravo - DECEMBRIVM - nápis říká, že kaple byla vysvěcena v r. 1161, 6 dní před prosincem.

Roseta byla dokončena v r. 1930, je to dar od norských žen. Její šířka je 8 m.

Krucifix na oltáři v lodi obsahuje 70 kg čistého stříbra.

Arcibiskupský palác

Arcibiskupství zřízeno r. 1152. Od tohoto data začínají práce na stavbě paláce. Palác byl sídlem biskupů až do reformace. Od roku 1556 patřil dánským vládcům, pak zde byla kasárna. Nejstarší část severní křídlo. V současné době slouží k ubytování oficiálních návštěv.

Socha krále Olava Tryggvasona

Autorem je Wilhelm Rasmussen a sochu postavil v r. 1921. Sloup je součástí největších slunečních hodin Norska. Na náměstí 2 dřevěné paláce - SV Svaneapotek (lékarna U labutě) a Hornemannsgard (turistické informace).

Var Frue Kirke

Původně byl postaven ve 13. stol, v 17. Století byl rozšířený na západní stranu. Věž byla postavena r. 1739.

Interiér: hlavní oltář barokní r. 1744 od Heinricha Kühnemanna, obraz Ukřižování od dánského malíře Rogera Scavenia.

Gamle Bybro (Starý most)

První most zde byl postaven v r. 1681 u příležitosti stavby pevnosti Kristiansten.

Z každé strany mostu se vybíralo mýtné, byla tam strážnice a celnice. Za současný vzhled vděčí most Carlu Adolfu Dahlovi, který jej nechal zrekonstruovat v r. 1861, když vykonával funkci ředitele veřejných městských prací. Je z něj pěkný pohled na řeku a na staré dřevěné domy z 18. st.

Kopec Kristiansen Festning

Je odtud krásný výhled na město a na fjord. Pevnost Kristiansten - postavena generálem Caspar de Cicignon v letech 1667-82. Pamětní deska připomíná odboj z 2. sv. války.

Věž Tyholt

Televizní a radiová věž, vysoká 120 m. Nahoře otáčivá restaurace. Vstupné se neplatí, pokud si dáte oběd nebo večeři.

Mnišské ostrovy

Kolem roku 1000 zde byl postaven benediktýnský klášter, zřejmě jeden z prvních ve Skandinávii. V roce 1658 z něj bylo zřízeno pevnostní vězení a později celnice. Nejslavnějším vězněm byl dánský kníže Peder Griffenfeld, který si zde odpykal 18 let trestu.

Trondelag teatret

Nejstarší divadlo Norska, otevřené v r. 1816.

Ravnkloa

rybí trh

Muzea

námořní, univerzitní, umělecké, hudební, lidového umění
© 2017 Norsko.net: Oslo - Laponsko - Lofoty - Vesterály
TOPlist